|
|
Prostředí vzniku uhelných slojí
Šulcová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Uhlí je kaustobiolit, který vzniká biochemickou přeměnou, později se však uplatňuje teplota, tlak a čas. V přírodě se vyskytuje jako vrstva, kterou nazýváme sloj. Nejranější etapou vzniku uhlí je rašelina, která se tvoří anaerobním rozkladem rostlinného materiálu a hromadí se v rašeliništi. Rašeliniště jsou důležitou podskupinou mokřad, kde klíčovými faktory pro vznik rašelinišť je nízký obsah kyslíku a přemokření. Termín rašeliniště má odlišný význam v různých oborech a zemích, a tak existuje široká škála termínů popisující mokřady a rašeliniště. Rozložení světových zásob rašelinišť přesně neznáme, avšak odhadujeme, že celkový rozsah rašelinišť činí 386 až 409 miliónů ha. Jedním z hlavních faktorů určení typu rašelinišť je hydrologie. Lze rozlišit dva hlavní hydrologické typy - ombrotrofické, které jsou napájené srážkami a rheotrofické, které kromě srážek jsou napájené i podzemní vodou. V průběhu vývoje rašeliniště může dojít k přechodu ze stádia rheotrofického do stádia ombrotrofického. Pro komparaci rašelinišť byly vybrány dvě oblasti v provincii Riau na Sumatře. Siak Kanan se vyskytuje na pobřeží a Bengkalis Island, který představuje rašelinu na ostrově. Konečné analýzy vzorků odebraných z rašelinišť nevykazují žádné významné rozdíly. Rašeliniště jsou ombrogenní a rašelina se zde akumulovala...
|
|
|
Vznik a rozšíření proplástků v hlavní hnědouhelné sloji mostecké pánve
Novotný, Tomáš ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Práce shrnuje současný stav znalostí o vzniku a rozšíření proplástků v hlavní hnědouhelné sloji v mostecké pánvi. V prvních kapitolách se věnuji především obecné charakteristice typů proplástků a to i takových, které v mostecké pánvi nejsou zastoupeny nebo nebyly ještě zjištěny. Dále je v těchto kapitolách uveden geologický vývoj mostecké pánve s větším zaměřením na Bílinsko, protože právě zde proběhlo nejvíce výzkumů na tuto problematiku. Těžištěm této bakalářské práce je rozpoznání typů proplástků a jejich rozšíření v hlavní hnědouhelné sloji mostecké pánve, zejména v lomu Bílina, kam se soustředilo terénní pozorování umělých výchozů s proplástky. V pánvi jsou zastoupeny dva typy sedimentárních proplástků. V západní části pánve převažují proplástky vzniklé zaplavením rašeliniště v důsledku fluviálních procesů, protože po téměř celou dobu existence rašelinotvorného močálu zde existovaly fluviální systémy žatecké delty. Ve východní části pánve (např. lom Bílina) můžeme rozpoznat dva typy proplástků. Proplástky spjaté s fluviálními systémy jsou vytvořeny ve spodní a střední lávce uhelné sloje. Ve svrchní lávce sloje jsou převažujícím typem proplástky vzniklé zaplavením rašeliniště v důsledku jezerních záplav, jejichž vznik souvisel s bílinskou deltou. Takto vzniklé proplástky přecházejí do...
|
|
|
Prostředí vzniku uhelných slojí
Šulcová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Uhlí je kaustobiolit, který vzniká biochemickou přeměnou, později se však uplatňuje teplota, tlak a čas. V přírodě se vyskytuje jako vrstva, kterou nazýváme sloj. Nejranější etapou vzniku uhlí je rašelina, která se tvoří anaerobním rozkladem rostlinného materiálu a hromadí se v rašeliništi. Rašeliniště jsou důležitou podskupinou mokřad, kde klíčovými faktory pro vznik rašelinišť je nízký obsah kyslíku a přemokření. Termín rašeliniště má odlišný význam v různých oborech a zemích, a tak existuje široká škála termínů popisující mokřady a rašeliniště. Rozložení světových zásob rašelinišť přesně neznáme, avšak odhadujeme, že celkový rozsah rašelinišť činí 386 až 409 miliónů ha. Jedním z hlavních faktorů určení typu rašelinišť je hydrologie. Lze rozlišit dva hlavní hydrologické typy - ombrotrofické, které jsou napájené srážkami a rheotrofické, které kromě srážek jsou napájené i podzemní vodou. V průběhu vývoje rašeliniště může dojít k přechodu ze stádia rheotrofického do stádia ombrotrofického. Pro komparaci rašelinišť byly vybrány dvě oblasti v provincii Riau na Sumatře. Siak Kanan se vyskytuje na pobřeží a Bengkalis Island, který představuje rašelinu na ostrově. Konečné analýzy vzorků odebraných z rašelinišť nevykazují žádné významné rozdíly. Rašeliniště jsou ombrogenní a rašelina se zde akumulovala...
|
|
|
Vznik a rozšíření proplástků v hlavní hnědouhelné sloji mostecké pánve
Novotný, Tomáš ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Práce shrnuje současný stav znalostí o vzniku a rozšíření proplástků v hlavní hnědouhelné sloji v mostecké pánvi. V prvních kapitolách se věnuji především obecné charakteristice typů proplástků a to i takových, které v mostecké pánvi nejsou zastoupeny nebo nebyly ještě zjištěny. Dále je v těchto kapitolách uveden geologický vývoj mostecké pánve s větším zaměřením na Bílinsko, protože právě zde proběhlo nejvíce výzkumů na tuto problematiku. Těžištěm této bakalářské práce je rozpoznání typů proplástků a jejich rozšíření v hlavní hnědouhelné sloji mostecké pánve, zejména v lomu Bílina, kam se soustředilo terénní pozorování umělých výchozů s proplástky. V pánvi jsou zastoupeny dva typy sedimentárních proplástků. V západní části pánve převažují proplástky vzniklé zaplavením rašeliniště v důsledku fluviálních procesů, protože po téměř celou dobu existence rašelinotvorného močálu zde existovaly fluviální systémy žatecké delty. Ve východní části pánve (např. lom Bílina) můžeme rozpoznat dva typy proplástků. Proplástky spjaté s fluviálními systémy jsou vytvořeny ve spodní a střední lávce uhelné sloje. Ve svrchní lávce sloje jsou převažujícím typem proplástky vzniklé zaplavením rašeliniště v důsledku jezerních záplav, jejichž vznik souvisel s bílinskou deltou. Takto vzniklé proplástky přecházejí do...
|
|
| |
|
|
Uhelné slojky cenomanského uhlí na vrcholu potštejnské antiklinály ve východních Čechách
Martinec, Petr
V roce 1900 byl učiněn pokus o těžbu u obce Vrbice, v místní části Draha. Šachtice s malým odvalem je situovaná ve špici lesa 600m VJV od křižovatky cest v části obce Draha, severně od kříže u cesty v polích. Cenoman v této části české křídové tabule je uložen transgresívně na krystaliniku, tvořeném zde biotitickými rulami zábřežské serie v plášti litického masívu. Ruly a granitoidy jsou na povrchu kaolinicky navětralé a představují předcenomanský zvětralinový plášť. Nerovnosti povrchu krystalinika určují rozsah těchto sladkovodních usazenin.
|
host ::
RSS.